Historie obce

Zde se budete moci dočíst více o Radobyčicích ... stránky se každým dnem vyvíjí a rozšiřují.

 

Radobyčice se nacházejí v České republice, v Plzeňském kraji, v okrese Plzeň-město, na jižním okraji města Plzeň. Jsou součástí městské části Plzeň 3.

 

VÝZNAM JMÉNA RADOBYČICE

Jde o zdrobnělinu z Radobytce. Radobyčice jsou tak ves lidí Radobytců. Slovo „bytec" je odvozeno od slovesa býti, kdy však není jasné, zda od slovesa „býti" nebo „bíti". Název obce lze tedy vykládat tak, že jde o obec, kde její obyvatelé rádi vesele žijí nebo kde se její obyvatelé rádi bijí nebo perou.

Zdroj: Bělohlávek, M.: Plzeňská předměstí. NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura. Plzeň, 1997, strana 94.

Postupem času prodělal název obce různé drobné změny. Až na základě nařízení Ministerstva vnitra ze dne 24.06.1924 byl stanoven pro obec úřední název Radobyčice.

Zdroj: Pamětní kniha obce Radobyčice u Plzně. Díl I.

Z HISTORIE OBCE

První historicky doložená zmínka o obci Radobyčice je z roku 1418, kdy zde bylo 15 usedlostí. Trasa cesty mezi Radobyčicemi a Plzní je dnes prakticky totožná jako byla v této době. Až do roku 1848 patřily Radobyčice plzeňskému městskému velkostatku. V tomto roce se staly obcí.

Radobyčice byly přiškoleny a přifařeny k Liticím. Od roku 1784 byly Radobyčice spolu s Útušicemi připojeny k faře ve Štěnovicích. Děti tak musely chodit do farní školy ve Štěnovicích a z části do německé školy v Liticích. Zásluhou zdejšího starosty pana Josefa Kůse byl na jaře roku 1866 položen základní kámen ke stavbě školy. Do konce září 1866 byla škola dokončena. Z počátku se učilo v jedné třídě a v roce 1898 byla otevřena druhá třída z bytu správce školy. Pro zajímavost je třeba uvést, že dle dobových zápisů byla na "staré" škole umístěna pamětní deska věnovaná právě Josefu Kůsovi, který se zasloužil o její vystavění. Tato pamětní deska se však nedochovala a o jejím osudu není nic známo. Později již tato školní budova přestala pro účely školy vyhovovat – měla nevhodné umístění na frekventované křižovatce dvou okresních ulic a také její malá okna nezajišťovala dostatek světla ve třídách. Z těchto důvodů bylo v roce 1909 započato se stavbou nové školní budovy. V roce 1910 byla budova "staré" školy prodána a měl zde být zřízen hostinec. Novému majiteli však nebyla povolena hostinská živnost, a tak byla budova dál prodána a zřízen zde byt pro nového majitele a byt pro nájemníky. V souvislosti s budovou "staré" školy lze pro zajímavost zmínit, že do roku 1913 vedla okresní silnice Plzeň-Štěnovice přes horní část obce, kdy právě před starou školou tvořila ostrý úhel, což tvořilo nebezpečný úsek cesty. Z tohoto důvodu byla za budovou "staré" školy prokopána a zřízena nová část silnice tak, jak to známe dnes.

Budova "staré" školy z roku 1866 v Radobyčicích. Dobová pohlednice, nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Budova "staré" školy v Radobyčicích dnes. 2014.

Jak již bylo zmíněno výše, bylo v roce 1909 započato se stavbou nové školní budovy. Do konce května roku 1910 byla stavba dokončena. Byla zřízena jako trojtřídka - v přízemí jedna rezevní třída a dvě třídy v prvním poschodí. Škola byla od počátku obklopena udržovanou zahradou. Od roku 1947 byla v budově školy zřízena mateřská škola a dále pak veřejná knihovna. Škola byla zrušena v roce 1963 a děti musely chodit do školy v Liticích. Mateřská škola zde dále existovala až do roku 1986. Poslední ředitelkou byla na této škole od roku 1957 do roku 1963 paní učitelka Korandová z Plzně. Od roku 1999 je v této budově umístěn Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni (Městská charita Plzeň).   

Budova bývalé "nové" školy čp. 75 v Radobyčicích. 2013.

Školní fotografie před novou školní budovou v Radobyčicích. Dobová fotografie, nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Školní fotografie - školní rok 1934/35, paní řídící Straka. Radobyčice. Dobová fotografie, 1935. Z archivu J. Martínkové.

Ku příležitosti oslavy 60letého panování císaře Františka Josefa I. byly v roce 1908 při stromkové slavnosti vysazeny v horní části obce při levé straně silnice lípy. Pod stromkem u domu čp. 34 byla do jámy pod plochý kámen uložena do skleněného válce pergamenová pamětní listina. Obsahovala výklad a jména občanů, žáků a zástupců úřadů. Při kácení lip v těchto místech v souvislosti s úpravou dláždění silnice našli v roce 1934 dělníci pod jednou z kácených lip u čp. 34 láhev se zmíněnou pergamenovou pamětní listinou. 

V roce 1908 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Dne 11.06.1911 proběhlo v Radobyčicích 1. veřejné cvičení hasičů za hojné účasti všech okolních hasičských sborů. V roce 1911 byla vystavěna hasičská zbrojnice čp. 77. Při zbrojnici byla vybudována jedna místnost, která měla sloužit jako noclehárna pro žebráky nebo pro lidi hledajícíc v obci nocleh. V době bytové krize zde byl zřízen byt. Dne 15.06.1929 byla do obce pořízena motorová stříkačka. V roce 1947 bylo nad hasičskou zbrojnicí postaveno patro. V roce 1966 byla provedena přístavba hasičské zbrojnice a v roce 1998 rekonstrukce hasičské zbrojnice. Prosinec 2015 zateplení budovy a venkovní fasáda hasičské zbrojnice.

Sbor dobrovolných hasičů Radobyčice. Dobová fotografie. Nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Sbor dobrovolných hasičů Radobyčice před hasičskou zbrojnicí. Dobová fotografie, 1928. Z archivu J. Martínkové.

1. veřejné cvičení SDH v Radobyčicích ze dne 11.06.1911. Dobová fotografie, 1911. Z archivu J. Martínkové.

1. veřejné cvičení SDH v Radobyčicích ze dne 11.06.1911. Dobová fotografie, 1911. Z archivu J. Martínkové.

1. veřejné cvičení SDH v Radobyčicích ze dne 11.06.1911. Dobová fotografie, 1911. Z archivu J. Martínkové.

Radobyčická náves - veřejné cvičení SDH ze dne 19.6.1913. Dobová fotografie - pohled, 1913. Z archivu SDH Radobyčice.

SDH Radobyčice. Hasičské závody. 1958. Z archivu M. Jandíkové.

SDH Radobyčice. Hasičské závody. 1958. Z archivu M. Jandíkové.

SDH Radobyčice - ženy. Hasičské závody. Červen 1958. Z archivu M. Jandíkové.

SDH Radobyčice. Hasičské závody. Červen 1958. Z archivu M. Jandíkové.

SDH Radobyčice. 80. léta. Z archivu SDH Radobyčice. 

V roce 1910 byla obec připojena k poštovnímu úřadu do Doudlevec. Dříve byly poštovní zásilky donášeny z poštovního úřadu ve Štěnovicích.

V roce 1911 proběhlo sčítání lidu dle stavu k 31.12.1910. V obci bylo 75 domovních čísel a 597 obyvatel, z toho 304 mužů a 293 žen.

V letech 1913-1914 byla obec elektrifikována, a to z nové mlýnské turbíny majitele mlýna pana Vojtěcha Krásného, který nechal pro účely odběru elektřiny zřídit ve mlýně elektrickou centrálu. V roce 1934 byla elektrická síť předána Západočeským elektrárnám Plzeň, plánovalo se postavení transformátoru.

Od roku 1914 byla na Valíku, bohatého na buližník, zřízena okresní štěrkovna. Obec ji pronajala plzeňskému okresnímu výboru na dobu 25 let. Štěrkovna byla pro obec přínosem, neboť přinášela obci příjem z pronájmu, znamenala pracovní místa pro obyvatele obce a výdělek pro povozníky, kteří rozváželi šterk po okresních silnicích. 

Po vypuknutí první světové války se dne 27.07.1914 konal první odvod povinných (mužů do věku 38 let) v obci do války. Tehdy bylo odvedeno 33 mužů. Další odvody následovaly a trvaly celou válku. Odvedených bylo něco přes 100. Za zmínku určitě stojí ta skutečnost, že na krátkou dobu bylo v naší obci ubytováno vojsko. Jednalo se o záložní 2. batterii 22. dělostřeleckého pluku z Plzně. Vojsko bylo ubytováno ve školní budově, v hostinských sálech, v selských usedlostech a sanitní oddělení v obecní úřadovně. Batterie měla asi 160 mužů a asi 80 koní. Po třínedělním ležení odjela batterie přímo na severovýchodní bojiště do ruského Polska. 

Dle ministerského nařízení ze dne 16.04.1916 byl zaveden letní čas od 04.05. do 30.09.1916.

Dne 15.06.1919 se konaly v obci první volby do obcí. Starostou byl zvolen Martin Sedlák.

Dne 19.07.1919 byla na první ustavující valné schůzi založena Tělocvičná jednota Sokol Radobyčice jako pobočka mateřské jednoty "Sokol Plzeň V." Více informací o TJ Sokol Radobyčice je obsaženo v samostatné záložce "TJ Sokol". Zdroj: 1) brožura "Slavnostní list vydaný k příležitosti Slavnostního otevření sokolovny TJ Sokol Radobyčice dne 5. července 1936". 2) Kronika TJ Sokol Radobyčice.

Sokolové. 30. léta 20. století. Z archivu p. Bekové. 

Účastníci sokolského slibu u nové sokolovny. Radobyčice. Dobová fotografie. Z archivu J. Martínkové.

V roce 1919 (krátce po založení Sokola) si sociálně demokratická politická organizace založila svůj tělovýchovný odbor - Dělnickou tělocvičnou jednotu (DTJ) se spolkovou místností v hostinci čp. 12 Jana Hurta. V září roku 1920 pořádala DTJ své I. veřejné cvičení. Dne 27.7.1924 se koná II. veřejné cvičení za vsí Na Vale. V roce 1926 byla zakoupena část pozemku za vsí na pravé straně okresní silnice na Plzeň (za domkem čp. 65), na kterém bylo zřízeno letní cvičiště. Téhož roku pak pořádala DTJ dne 29. srpna slavnostní otevření letního cvičiště. Dne 12.6.1927 se konalo na novém letním cvičišti III. veřejné cvičení. Při DTJ byl v roce 1927 zřízen odbor Házená

Skupinová fotografie DTJ Radobyčice. Nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

V roce 1920 byl v Radobyčicích zaveden první telefon, a to majiteli mlýna panu Rudolfu Krásnému. V roce 1924 byl obecní telefon umístěn v čp. 50 (u obchodníka Pechmana), telefonní linka po majiteli mlýna.

V květnu 1921 se konalo první sčítání lidu v Československu. Počet obyvatel v obci byl 592, z toho 288 mužů a 304 žen.

V roce 1922 byla zřízena obecní knihovna.

Od roku 1923 byly Radobyčice spojeny s Plzní státním autobusem (Předenice-Plzeň). V roce 1955 byla doprava osob ČSAD nahrazena linkou městského autobusu. Výchozí a konečná stanice je Plzeň-Bory a Plzeň-Doudlevce (linka Doudlevce-Radobyčice-Litice-Bory).

V roce 1924 se uskutečnila v obci sbírka na postavení pomníku padlým vojínům ve světové válce. Dne 20.07.1924 byl pomník slavnostně odhalen. Původně byl postaven v ovocném sadu za lokalitou "V rybníčku" (rybníček při cestě na Doudlevce). Dnes je umístěn v Dlážděné ulici.

Pomník obětem první světové války z roku 1924. Radobyčice. Dobová fotografie. Nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

V roce 1924 bylo postaveno "Za kapličkou" / "Za vodou" (v Podhájí) 9 rodinných domů.

Dne 23.03.1927 došlo k požáru mlýna, kdy byla zničena celá mlýnice.

Od roku 1938 do konce války byly Radobyčice pohraniční obcí, sousední litický katastr patřil k Německu. Obec v této době nesla německo-český název "Radobschitz-Radobyčice".

V roce 1941 bylo v obci rozpuštěno obecní zastupitelstvo a nahradil ho vládní komisař. Od května 1945 do roku 1949 působil v obci místní národní výbor. V roce 1949 byly Radobyčice připojeny k Plzni. V roce 1954 byl v obci ustaven samostatný Obvodní národní výbor Plzeň-Radobyčice. V roce 1964 byl zrušen a Radobyčice byly jako samostatná obec přiděleny k Okresnímu národnímu výboru Plzeň-jih. Od roku 1976 byly Radobyčice opět připojeny k Plzni.

V roce 1948 byl v obci zřízen místní rozhlas. V roce 1950 byla svépomocí postavena veřejná prádelna u řeky (dnes moštárna).

V roce 1954 byla v čp. 2 zřízena Státní traktorová stanice (STS). Dne 13.08.1957 bylo na schůzi ustanoveno (založeno) JZD Radobyčice, jednalo se o družstvo III. typu. V roce 1958 došlo k adaptaci kravína v čp. 2, tento statek byl dán JZD a STS se přemístila do Černic-cihelny.

 Zdroj:   Pamětní kniha obce Radobyčice u Plzně. Díl I. a Díl II.

             Bělohlávek, M.: Plzeňská předměstí. NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura. Plzeň, 1997, strany 94 až 99.

             Vyprávění pamětníků.

Radobyčice. Pohled do Dlážděné ulice, vlevo "stará" škola. Dobová pohlednice, nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Radobyčice. V pozadí vlevo kaplička a uprostřed kovárna čp. 13. Dobová pohlednice, nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Radobyčice. Pohled na kapličku. Dobová fotografie, nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Radobyčice, Dlážděná ulice. Dobová fotografie. Nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

Staročeské máje. Radobyčice. Dobová fotografie. Nedatováno. Z archivu J. Martínkové.

OBECNÍ KOVÁRNA čp. 13

Kdy postavila obec kovárnu, není známo. Kovářská práce byla prováděna pro občany za plat a za obilí. Ke kovárně patřila povinnost třikrát denně zvonit na zvon v obecní kapličce, za což dala obec kováři zdarma k užívání obecní pole. V současné době je v této budově soukromá firma.

Budova bývalé kovárny čp. 13 v Radobyčicích. 2014.

HOSTINEC U KRÁSNÝCH čp. 53

Budova hostince čp. 53 byla v roce 1869 postavena původně jako kovárna, kdy několik domkářů nesouhlasilo s rozhodnutím obce o obsazením místa obecního kováře. Proto si postavili vlastní kovárnu. Kovářům se zde však nedařilo, až se zde kovářské řemeslo přestalo vykonávat. Budova byla pronajata šenkýři Špiclovi, kterému byla povolena hostinská živnost. Tak se z kovárny stal hostinec. V roce 1881 koupil budovu Vojtěch Krásný a zařídil si zde hostinec. V roce 1883 předal hostinec synovi Josefu Krásnému, který zde vybudoval hostinskou místnost a sál. Sál byl však nedostačující. Proto v roce 1916 koupil sousední chalupu čp. 10 a na jejím místě chtěl vystavět nový sál. Tento záměr uskutečnil až jeho syn František Krásný, který na místě zbořené chalupy čp. 10 postavil v roce 1920 nový taneční sál. Posledním soukromým držitelem hostince byla hostinská Růžena Krásná, vdova po Františku Krásném. Hostinec pak vedla za pomoci syna Františka Krásného. Hostinec byl později provozován pod Pohostinstvím. V součastné době je v budově truhlářská firma.

Budova bývalého hostince u Krásných čp. 53. Radobyčice. 2014.

Zdroj: Pamětní kniha obce Radobčic u Plzně. Kniha I.

Do Pamětní knihy obce Radobčic u Plzně, Kniha I. lze nahlédnout v Archivu města Plzně - kde je v digitální podobě na adrese: http://amp.plzen.eu/fondy-a-pomucky/digitalni-archiv/kroniky/obce-mesta-plzne/knihy/kronika-pametni-kniha-obce-radobcic-u-plzne.aspx ke dni 14.02.2015.

 

NOVODOBÁ HISTORIE

2005 - rekonstrukce dolní části Dlážděné ulice, včetně kanalizace

31.5.2008 - Staročeské máje

2012-2013 - vybudování kanalizace v horní části Radobyčic, projekt Čistá Berounka

2013-2014 - vybudování vodovodu v horní části Radobyčic

25.5.2013 - Staročeské máje

duben 2014 - výměna rozhlasu v obci

od června 2015 - obcí prochází "Naučná stezka Údolím Úhlavy"

2015 - rekonstrukce ulic v Podhájí - Kruhová, Jahodová 

listopad 2015 - úprava okolí pomníku Padlých hrdinů v Dlážděné ulici

listopad/prosinec 2015 - zateplení budovy a venkovní fasáda hasičské zbrojnice

květen 2016 - oprava pomníku Padlých hrdinů

srpen 2016 - nové dětské hřiště v Podhájí

10.9.2016 - otevřen Rodinný pivovar Radobyčice

podzim 2016 - začala výstavba obytné zóny Radobyčice-západ

duben 2017 - začaly práce na uložení elektrického vedení do země

2017  RADOBYČICE neoficiálně - Neoficiální webové stránky městské části Plzeň Radobyčice   globbers joomla templates